Cestovní pojištění
Cestovní pojištění je obdobou tuzemského zdravotního pojištění. Slouží ke krytí zdravotních výloh na cestách. Ty jsou zpravidla omezeny na neodkladnou péči, tedy takovou, kterou nezbytně potřebujeme v místě pobytu. Musíme zároveň splňovat i podmínku, že cesta zpět domů kvůli léčení by byla buď příliš nebezpečná vzhledem k našemu zdravotnímu stavu, nebo příliš nákladná vzhledem k banalitě zranění (tj. nízkým nákladům na ošetření).
Co za svoje peníze dostaneme?
Nebo bychom se spíš měli ptát: „Co nedostaneme?“ V případě nehody totiž máme štěstí v neštěstí – nedostaneme účet za léčbu. A to může být velký dar. Dopravní nehoda na západ od našich hranic zakončená zlomeninou končetiny vyjde na desítky i statisíce korun, kdybychom strávili několik dní v nemocnici. Pokud bychom užívali dovolenou aktivně a například dostali infarkt při výstupu na horách, může být tato částka ještě o jednu nulu bohatší a to nepočítáme taktéž finančně náročný převoz. A každý jistě vymyslí další případy ze života, které by náš další život mohly notně zkomplikovat i po finanční stránce. Drtivá většina cestovních pojištění za nás zaplatí cestu do vlasti v případě potřeby. Některá nabízejí krytí přepravy a ubytování pro nutného asistenta, například osobu blízkou. Ještě širší možnosti pak mají doplňková připojištění.
Na pár dní nebo na celý rok
Když začneme vybírat to správné cestovní pojištění, musíme si položit první otázku: „Jak často cestujeme?“ V případě četnějších výjezdů se nám totiž určitě vyplatí celoroční cestovní pojištění. Pojišťovna v něm rozloží riziko na delší dobu a vyjde proto neporovnatelně levněji. Dávejme ale pozor, jaký typ zajištění „365 dní v jednom“ zvolíme. Ne vždy totiž celoroční pojistný plán kryje celoroční výjezd. Pojišťovny mívají nastavené limity na jeden zahraniční pobyt, který například nesmí přesáhnout 1-3 měsíce. Pak je pojištění neplatné a obnoví se až při dalším zahraničním pobytu, před kterým strávíme alespoň chvíli v Česku. Jestliže pojedeme na dovolenou na týden či na dva, budeme vybírat spíš z krátkodobých programů. V závislosti na konkrétní destinaci pak zaplatíme od několika desítek korun za den až po stokoruny.
Sportovec, podnikatel, zaměstnanec nebo obyčejný turista?
To bude jedna z prvních otázek, na kterou se nás pojišťovací agent zeptá. Účel naší návštěvy v zahraničí pak do značné míry zahýbá s cenou. Zatímco u pracovních cest administrativního charakteru nejsou úrazy až tak časté, při lezení po horách už je to horší a vyznavači adrenalinové zábavy jsou pro pojišťovnu velkým rizikem, za které si nechá zaplatit. Nepodceňujme přitom kontrolní mechanismy pojišťoven. Jestliže se pojistíme jako turista, ale úraz si přivodíme při paraglidingu či podobných radovánkách, dost možná zůstanou všechny platby na nás. „Pojišťovací detektiv“ se jistě podívá do lékařské zprávy, kde najde původ úrazu. Své mu napoví i rozsah zranění nebo například údaje od záchranné služby, která nás do nemocnice přivezla (a jejíž faktura kontrolorovi opět leží na stole). To samé samozřejmě platí i jinde – když spadneme ze schodů na pracovním meetingu, těžko nás ochrání turistické cestovní pojištění, ačkoliv ho třeba máme zaplacené na celý rok. Pokud nám má pojišťovací makléř vybrat správné pojištění, musíme mu přesně popsat činnosti, které na cestě budeme vykonávat. V případě pojištění přes internet bývá dobré rozsah krytí aktivit ověřit po telefonu. Platí to zejména pro ty, kdo holdují sportovním prožitkům. Jestliže se navíc jedná o sporty nebezpečné, budeme muset vybírat z ne už tak obvyklé a také dražší nabídky pojištění na míru. Některé sporty dokonce nejdou pojistit vůbec. Při volbě nižší úrovně krytí (rozsahem pojištěných aktivit) by bylo pojistné takřka zbytečně vynaloženým prostředkem.
Evropa není to, co Afrika
Pojistné jistě ovlivní i cílová destinace. Nejlevnější budou zpravidla evropské státy. Dál už se to bude odvíjet od potenciálního nebezpečí (nemoci v dané lokalitě, zločinnost, dopravní situace apod.) a také od tamní ceny zdravotní péče. Zkrátka – tak jako u jiných pojištění – platí, že cena je rovna pravděpodobnosti úrazu násobené hrozící škodou (tj. platbou u doktora). Levnější pojištění v některých místech mívá i jiný, mnohem prozaičtější důvod. Takových případů je dost a krom Evropské unie je samozřejmě najdeme i jinde. Situace se tím však poněkud komplikuje, protože při výjezdu do nějakého státu může být výrazně levnější jedna pojišťovna, zatímco u další země ušetříte s jinou. „Věrnost ústavu“ by pak mohla být až příliš drahá. Z geografického hlediska většinou v sazebnících pojišťoven najdeme přímo „riziková“ pásma jednotlivých destinací. Ceny se tak nemusí lišit zemi od země, což nám může ulehčit život. Když vybíráme pouze teritorium několika států, kde se budeme pohybovat, a neznáme přesná data překročení hranic mezi nimi, dá nám to volnost v plánování cesty.
Pojistit zavazadlo nebo storno zájezdu?
Připojištění k cestovnímu pojištění je celá řada. Často využívaným je třeba pojištění zavazadel. Znáte to – zastavíte se u výlohy, kufr necháte za sebou a dřív, než se znovu otočíte, někdo ho odcizí. Nepříjemnost, které se bojí každý a nestává se ojediněle. Připojištění zavazadel nám pak uhradí nejenom škody „na prádle“, ale třeba i to, že si v místě pobytu musíme pořídit ošacení nové spolu s hygienickými potřebami atd. Oblíbené je i úrazové připojištění. Kromě léčby vám může například zajistit bolestné nebo – a to hlavně – kryje trvalé následky úrazů. Nižší limity úrazového plnění jsou už ve většině produktů zahrnuty do standardu. Nezřídka se lidé pojišťují i proti odpovědnosti za škodu. Stačí, když naše dítka proběhnou kolem stánku s upomínkovým zbožím plným skla a nešetrně zavadí o podpěru konstrukce. Desetitisícová náhrada prodejci by naší dovolené určitě neprospěla. A nakonec, zajímavým doplňkem je i pojištění storna zájezdu. Kdybychom snad na poslední chvíli onemocněli, cestovní kanceláře ani letecké společnosti nebývají nejochotnější při vracení zaplacených „lístků“. Máme-li uzavřené stornovací připojištění a objektivní důvod, proč neodjet, vyřeší to pojišťovna za nás a my o nic nepřijdeme (nebo přijdeme jen o malou část celkové ceny zájezdu).
Kde ušetřit?
V první řadě zkusme pojišťovnu, kde máme běžné zdravotní pojištění. Pro své klienty zpravidla nabídnou lepší sazebník. V zahraničí navíc velké ústavy mají dostatek partnerů, což může cenu výrazně snížit. Dalším způsobem je objednávka přes internet nebo přes zprostředkovatele. I tady se budou bonusy pohybovat v řádu desítek (nebo alespoň deseti) procent. Někdy za cestovní pojištění dokonce nemusíme platit nic – máme ho už nasmlouvané s jiným produktem. Nejčastěji ke kreditní kartě. V takovém případě ale dávejme dobrý pozor, jaké jsou pojistné limity a na jakou dobu můžeme do zahraničí vyrazit. Pokud nás produkt kryje sotva na pár dní a jen na pár desítek tisíc korun, nemělo by nám být líto další investice do vlastního bezpečí. Banky si také nezřídka kladou záludné podmínky. Soustřeďte se na čtení smluvní dokumentace. Třeba tam objevíte, že jste na kartu pojištěni pouze tehdy, když s ní uhradíte cestovní náklady. Jinak (i výhodné pojištění) přestává platit. Už v úvodu bylo řečeno, že pilní cestovatelé uspoří na dlouhodobém pojištění. Šetřit ale můžeme i díky zvolenému místu pobytu. Třeba u celoročního pojištění omezeného jen na Evropskou unii nabízejí pojišťovny podstatné úlevy. Krátkodobé pojištění na cestu z Evropy se pak dá dokoupit zvlášť. Závěrem si dejme pozor i na duplicitní zajištění. Pokud máme slušné pojištění na kartě nebo v ceně zájezdu, což je poměrně častý případ, bylo by zbytečné platit ještě jednou.
